Banner

Download: Michal Semín - Hospodářská etika

Po vydání CD nazvaného "Průvodce sociální naukou ve světle víry: společnost, rodina, stát" vám přinášíme i zbylou část přednáškového cyklu Mgr. Michala Semína, který pronesl v období červen 2011-duben 2012 v Ostravě. Tentokrát už "pouze" ke stažení, zato zcela zdarma.

Michal Semín Michal Semín

1. Existuje spravedlivý hospodářský řád?

2. Soukromé vlastnictví

3. Morální aspekty práce I.

4. Morální aspekty práce II.

5. Družstva a kampeličky

6. Peníze - dobrý sluha, ale zlý pán

7. Zůstává lichva hříchem?

8. Je katolické sociální učení třetí cestou?

Přidat komentář

Komentáře pod články přímo reflektují úroveň pisatelů a provozovatel tohoto webu za ně nemůže být činěn zodpovědným.


Bezpečnostní kód
Obnovit

Komentáře   

 
0 # Download: Michal Semín - Hospodářská etika - MONOSKimberly 2017-05-16 01:01
Loving the information on this web site, you have done great job on the
posts.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Download: Michal Semín - Hospodářská etika - MONOShttp://healthraport. 2015-09-15 19:18
Dobře napsané, škoda, že to je tak krátké,
protože toto téma by se dalo ještě rozepsat
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # RomanoviJakub Moravčík 2012-12-20 15:50
Romano, zkuste si přečíst tuto recenzi o knize polemizující z katolického pohledu s libertarianismem. Zajímal by mne Váš názor.

monarchizmus.blogspot.cz/2012/12/cirkev-libertarian.html
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Názor 3romano 2012-12-20 23:38
Katolická vize spravedlivého hospodářského, sociálního a politického systému prý má být praktickou dokrínou se skutečnou historií. No, z toho mála, co jsem se zatím dozvěděl, nemám ten nejlepší dojem. Při nejlepší vůli si nedokážu představit, jak by fungoval onen Bellocův distributismus. Otázku profesních sdružení řešil Mises ve své kritice korporativismu. Ten se objevil v Itálii přijetím myšlenek britského cechovního socialismu, v nacistickém Německu, dále v Portugalsku a Španělsku. Německo prakticky zkrachovalo už před válkou, čemuž zabránily konfiskace židovského majetku a následné rozpoutání války. Portugalsko je ekonomicky na úrovni České republiky zatížené čtyřicetiletým dědictvím komunismu, Španělsko taky není bůhvíjak bohaté. Svůj podíl na tom mají samozřejmě i pozdější vlády, ale je evidentní, že k nějakému závratnému zvedání životní úrovně tam nedošlo. Navíc ta profesní sdružení stejně moc nefungovala a prý se do toho často musel vkládat stát. Srovnáme-li to s poválečným vývojem Německa, které navíc bylo totálně zdevastované válkou, je evidentní, jak si stojí volný trh v porovnání se socialismem či intervencionismem korporativistické ho ražení.
Autor taky vkládá značné naděje do silného státu, ale pokud je lidská přirozenost skutečně poznamenaná dědičným hříchem, jak může stát nastolit spravedlnost, když jsou v jeho čele lidé stejně, ne-li víc hříšní (pokušení moci je veliké) než ti ostatní. To prostě odporuje zdravému rozumu.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Názor 2romano 2012-12-20 23:34
Ačkoliv ekonomie dokáže obhájit volný trh či kapitalismus jakožto nejvhodnější systém z hlediska ekonomického výstupu, nemůže nijak reagovat na argumenty typu: raději se spokojíme s méně výkonným, zato etičtějším a spravedlivějším systémem. Proto začali libertariáni zkoumat etické otázky. Libert. etika skutečně vychází z vlastnictví, pravidla o neútočení a prvotního přivlastnění. Místo jakéhosi "práva na život", je tu právo na vlastnictví svého těla atd. Ze sekulárních etických systémů patří k nejkonzistentnějš ím. Dosud jsem alespoň nenarazil na přesvědčivý argument proti Hoppeho argumentační etice. Dogma to skutečně je, ale čistě racionální. Ostatně nechápu, co má Ferrara proti dogmatu, když právě to je trnem v oku současnému (nejen morálnímu) relativismu.
Co je dále řečeno o rozšíření socialismu díky rakouské škole, je naprostý nesmysl.
Úvaha o svobodném trhu je zcela mimo a říkám si, zda autor přečetl alespoň základy rakouské či jiné ekonomie. Příklad s Wal-Martem neukazuje vůbec nic, protože USA nejsou zrovna ukázkou volného trhu. Výše mzdy (cca 30 tis. Kč) je nic neříkající, pokud neznáme náklady na živobytí - v našich podmínkách by to bylo pro prodavačku terno. Že samotní podnikatelé často nejsou zastánci volného trhu, zejména ti, kteří prosperují díky vzájemné výhodné spolupráci se státem, není žádné tajemství a neříká to o volném trhu vůbec nic, kromě toho, že základní ekonomické poučky platí i v politologii.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Názor 1romano 2012-12-20 23:32
Ptal jste se mě na názor. Mám-li být upřímný, zdá se mi, že autor článku nebo autor knihy, případně oba mají dost povrchní znalost předmětu, který kritizují.
K Rothbardovu kontroverznímu tvrzení jsem se už vyjadřoval níže. Mises se etikou nezabýval.
Libertarianismus je skutečně světonázor, ale není nutně spojen s rakouskou ekonomií. Zahrnuje zastánce minimálního až žádného státu. Podobně exponenti rakouské ekonomie jsou zastánci malého (Mises) či žádného státu (Rothbard).
Historický fenomén kapitalismu nemá co dělat s ekonomickou teorií. Ekonomická teorie pouze tvrdí, jaký ekonomický výstup bude mít určitá forma vlastnictví či státní zásah. Může proto vysvětlit, proč středověké formy hospodářství sotva uživily tehdejší populaci, zatímco moderní, značně omezený kapitalismus dokáže nakrmit 7 miliard lidí, nebo proč inflace nutně povede k ekonomické krizi.
Rakouská škola jakožto ekonomická teorie se nezabývá cílem lidské existence, ani nepovažuje člověka primárně za amorální, hédonistickou a pohodlí hledající bytost. Považuje člověka pouze za bytost, která jedná, tzn. sleduje určité cíle ve světě, kde zdroje jsou vzácné. Neřeší ale, o jaké cíle se jedná, zda o spásu nebo materiální bohatství, altruismus či egoismus. Vychází pouze z faktu, že člověk jedná jako jednotlivec a že každý jednotlivec má určitou škálu hodnot, která se mění v čase. Nepřipisuje ani nepředepisuje však žádnou konkrétní hodnotovou škálu. Užitek je v tomto smyslu jakýkoliv dosažený cíl, který člověku přinesl požadované uspokojení. To platí i o těch nejvznešenějších a nejduchovnějších cílech. I ty jsou užitkem, a proto ekonomie není normativní vědou.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Morální aspekty práce 2romano 2012-12-18 22:04
Ad spravedlivá mzda, rodinná mzda atd. Co bylo na toto téma řečeno, může sloužit jako vodítko pro katolické zaměstnavatele, ale pro stanovení nějakých norem je to příliš vágní a jako zákon obtížně aplikovatelné. Jakmile by stát chtěl tyto mzdy reálně stanovit, dostane se do problémů, protože spravedlivou mzdu nelze stanovit byrokratickými postupy. Autorem výroku "spravedlivá cena má původ v hojnosti či nedostatku, statků, obchodníků či peněz a nikoli v nákladech, práci a riziku" není Adam Smith, ale španělský scholastik Saravia de la Calle (1544). Jak vidno, teologové si byli vědomi některých pouček, na nichž stojí současná ekonomie.
A nyní se dostáváme k samotnému jádru přednášky a tím je otázka, zda má zaměstnavatel právo si koupit ze svého příjmu jachtu, zatímco jeho zaměstnanci živoří? To je jistě morální problém, který ale nemá institucionální řešení. Lze s takovými lidmi vyjednávat, ale k ničemu to asi nepovede. Jako nejlepší řešení se proto jeví nechat působit tržní síly, protože každá špatná investice (nákup jachty ani není investicí do rozvoje podniku) může znamenat ztrátu. Konkurence, která přijde s efektivnějším způsobem výroby, vyžene mzdy výše a sníží zisky.
Hodně se tam probírala jakási firma Pegatron. Je sice smutné, že svým zaměstnancům platí nízkou mzdu, ale co se s tím dá dělat? Donutit jí zákonem? Výsledkem bude snížení počtu zaměstnanců či přesunutí podnikání někam jinam. Propuštění zaměstnanci budou snižovat mzdy ve svém oboru nebo skončí na dávkách. Je toto lepší než stávající nízká mzda? Řešením je opět nový kapitál v regionu, který by poptával pracovní sílu a tím zvyšoval mzdy. Je otázka, nakolik Český stát a jeho centrální daňová a ochranářská politika způsobuje nedostatek kapitálu v této oblasti.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Morální aspekty práceromano 2012-12-18 22:00
Rentiér údajně není užitečný, protože nic nedělá pro druhé. Jenže rentiér žije z renty z kapitálu, který poskytl na nějakou produktivní a ziskovou činnost. Každý důchodce by ve společnosti bez státních důchodů musel být ve větší či menší míře rentiérem.
V kapitalismu prý diktuje kapitál, v socialismu diktuje práce. To je mimo realitu. Diktovat znamená něco nařídit a pod trestem vyžadovat plnění. Kapitalista "diktuje" mzdu, asi jako prodavač aut "diktuje" cenu Mercedesu. Může někdo říci, že prodavač diktuje ceny?
Je lepší, když je kapitál "rozprostřený" mezi lidi nikoliv centralizovaný. To je další mýtus, protože neexistuje žádný důvod, že "decentralizovaný " kapitál bude plnit svou funkci efektivněji, přičemž funkcí kapitálu je produkce. Jediný problém je ten, že velké firmy, stejně jako velké odborové svazy a jiní političtí hráči prosazují své zájmy na politickém hřišti. Je to tedy problém politický.
Ad odbory. Funkce odborů jakožto kolektivního vyjednavatele je velmi sporná. Velké firmy většinou prostě nabídnou určitou mzdu a její výši upravují podle toho, zda se jim někdo za těchto podmínek přihlásí nebo ne. A kdyby odbory skutečně vyjednaly mzdu vyšší, než je mzda tržní (mzda, za níž se práci hledající nechají zaměstnat a práci nabízející obsadí všechna volná místa), způsobí to snížení počtu pracovních míst a odliv lidí do jiných odvětví, kde se tím pádem mzdy sníží. Kromě toho činnost odborů stojí na násilí. Je to, jako kdyby se zákazníci spolčili a vyhrožovali prodavači vozů, že musí snížit cenu Mercedesu, jinak mu třeba zablokujou obchod a nepustí tam žádného zákazníka.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
+2 # Družstva - jak vznikalaRichard Pech 2012-12-09 10:24
Pan Semín jmenoval velmi úspěšné, a svého času světoznámé družstvo v Dražicích - které vzniklo společným nákupem starého mlýna..

Přesně takto totiž většina družstev vznikla. V časech tzv. Průmyslové revoluce vznikaly ve městech parostrojní mlýny, které byly efektivnější než mlýny vodní.

A tak v krajině zůstalo mnoho nepoužívaných mlýnů a sedláci byli nuceni své obilí vozit k semletí do města, nebo rovnou, paradoxně, nakupovat mouku.

Sedláci, povzbuzeni fungující Kampeličkou, se domluvili a společně si takovýto mlýn koupili. Začali si tedy mouku mlít sami, aby ušetřili čas ztracený cestou do města a peníze vynaložené na umletí mouky.

Pečení chleba byla také náročná činnost, jen roztopení pece spotřebovalo několik metrů dřeva. Pec potom chladnula několik dní..

Tak vznikaly obecní pece, kdy se lidé dohodnuli a pekli společně. Velmi často tato pec byla právě v onom mlýně. Nakonec v mlýnské stodole stála i společná mlátička, dále i mlýnek na čištění obilí, sedláci si tu začali společně uskladňovat část obilí, určenou k pozdějšímu prodeji, neboť bezprostředně po žních byla cena obilí velmi nízká.

Co je ale velice důležité, tato selská družstva nevznikala za účelem společného podnikání, ale za účelem ÚSPORY ČASU, PRÁCE A PENĚZ.

Každý sedlák si prodej své produkce zajišťoval co nejvíce sám a s ostatními se spojil proto, aby si ulehčil práci, ušetřil čas nebo snížil své náklady.

Katolickou církví tolik prosazovaný princip subsidiarity byl družstevním hnutím dovedený k praktické dokonalosti.

Platilo tak "KAŽDÝ NA SVÉM, KAŽDÝ ZA SVÉ A CO SE NEVYPLATÍ PRO JEDEN STATEK/JEDNU RODINU NA TO SE SLOŽÍME." Vzkvétal spolkový život a sousedské vztahy.

Tímto geniálním uspořádáním se předem odstranily možné budoucí sváry a neshody.

DRUŽSTVA BYLA NEVÝDĚLEČNÁ a pokud i přesto nějaký zisk vytvořila, byl DŮSLEDNĚ "investován" pro blaho družstva a obce.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
+2 # Orební a elektrizační družstvaRichard Pech 2012-12-09 10:54
Orební a elektrizační družstva byla vyvrcholením družstevního hnutí.

Na počátku minulého století vzniknly předchůdci dnešních traktorů, lokomobily. Mohutné a drahé stroje, které dokázaly zvládnout šetrnou hlubokou orbu, tedy, bez udusávání polí, si mohly dovolit pořídit jen opravdu velké velkostatky. A tak vznikla družstva pro hlubokou orbu. Několik sedláků se složilo, pořídili si lokomobilu a prováděli společně hlubokou orbu na svých polích. Lokomobila o žních poháněla i mlátičku a další stroje určené k posklizňové úpravě zrna.

Elektrizační družstva, která pan Semín ve své přednášce zmiňuje, vznikala stejným způsobem. Sedláci se složili na transformátor, připojili se na přenosovou soustavu vysokého napětí a společně nakupovali elektřinu za velkoobchodní ceny. Skutečně do 2.světové války dokázali zelektrifikovat 2/3 českých obcí. Zděné trafostanice, dodnes stojící na návsích našich vesnic jsou pomníky této úchvatné doby spolupráce a prosperity, o které se tak málo ví. Kniha Ladislava Karla Feierabenda je naprosto ojedinělým průlomem a prakticky jediným uceleným dílem popisujícím onu dobu a komunistická družstva byla vytvořena hlavně proto, aby zdiskreditovala odkaz této myšlenky.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
+3 # Kampeličky a družstevní hnutíRichard Pech 2012-12-09 09:39
Se zájmem jsem si vyposlechnul přednášku o Kampeličkách a družstevním hnutí za C.K. Monarchie tzv. První republiky. Pan Semín, asi z nedostatečné znalosti problematiky, opomenul hlavní důvod, proč kampeličky vzniknly a jejich skutečný cíl. Nepovažujte to prosím za kritiku, družstevnictví a kampeličky jsou tabuizovaným tématem ví se o nich opravdu velmi málo.

Hlavním důvodem vzniku Kampeliček byla sebeobrana proti lichvě a tzv "Zeleným úvěrům". Co se vlastně stalo na venkově po "revolučním roce" 1848?

Byla zrušena robotní povinnost, která už v té době byla placená. Venkované si obhospodařovali svá políčka a podle velikosti svých usedlostí měli určité povinnosti k vrchnosti. Vrchnost uměla realizovat zemědělskou produkci na trhu, měla sýpky a špýchary, skladovala obilí a prodávala ho do města. Za robotní povinnost svým bývalým poddaným platila. Takže zemědělec si na svém vypěstoval potraviny pro sebe a svou rodinu, na panském si vydělal hotovost na nákup dalších potřeb. V případě neúrody tu byly panské sýpky..

Toto všechno bylo v roce 1848 zrušeno a venkovské obyvatelstvo bylo nuceno se o sebe postarat samo, a to včetně odbytu své produkce. Stačil jediný neúrodný rok a méně prozíraví z nich upadnuli do područí lichvářů.

Ti jim poskytnuli tzv. Zelený úvěr, tedy osivo a za to zemědělec musel svou produkci realizovat za předem dohodnutou cenu prostřednictvím lichváře. Cyril František Kampelík, lékař a spisovatel přišel s myšlenkou úvěrních družstev, které by dokázaly zemědělce před lichvou uchránit. Myšlenky se ujal starosta Flammersfeldu v německém Porýní Fridrich Wilhelm Raifeisen a založil první úvěrní družstva. Ta se do našich zemí dostaly přes naše německy hovořící spoluobčany jako Raifeisen-Kasse. Čeští sedláci je od nich převzali a vzpoměli si na Dr. Kampelíka, v té době již zesnulého. Kampeličky vznikaly na farách (hospody a koloniály vlastnili převážně lichváři).
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
+4 # Kampeličky IIRichard Pech 2012-12-09 09:52
Takže, Raiffeisen-Kasse a Kampeličky nejprve sloužily jako záchranný pás, půjčovaly na osivo, pohřby, koně či krávu když hospodáři zvíře neočekávaně uhynulo a všechny úvěry musely být splaceny nejpozději po žních. Každý dlužník měl své ručitele, takže prakticky všechny půjčky byly splaceny. Díky tomu, že Kampeličky byly provozovány na dobrovolnické bázi (jen pokladník pobíral odměnu) tak jejich provozní náklady byly opravdu velmi nízké. Pokladníky byli většinou učitelé, takže se jednalo zároveň o podporu vzdělanosti na venkově, učitelské platy už tehdy byly, slušně řečeno, nic moc..
Kampeličky se tak staly katalyzátorem později vzniklého družstevního hnutí. Ukázaly sedlákům, že společně dokáží zlomit moc lichvy a tak sedláci začali spolupracovat ku prospěchu svému a svých obcí.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
+4 # Kampeličky v dnešní doběRichard Pech 2012-12-09 11:21
Kampeličky, tak jak je známe z historie, v dnešní době nemají šanci existovat.

Je třeba si uvědomit, v jaké době vznikaly, existovaly a prosperovaly..

Byla to doba, kdy peníze ještě byly podloženy zlatem, tedy doba, kdy úspory dlouhodobě uchovávaly svou hodnotu. Bankovka byla totiž pouhým potvrzením toho, že její majitel je vlastníkem zlata bezpečně uloženého v bance.

Takže bylo možné je sdružit do společné pokladny (tedy uložit bezpečněji než ve slamníku) a z ní poskytovat sousedské půjčky za úrok nižší než který dávali lichváři.

Tedy: peníze podložené zlatem neztrácely hodnotu. A tak se mohli lidé vzdát úroků proto, aby sami mohli dostávat bezúročné půjčky, pokud by je potřebovali, třeba v případě neúrody, nemoci, úrazu či úhynu hospodářského zvířectva či možnosti výhodného nákupu půdy.

V dnešní době je nutné získat úrok alespoň na pokrytí inflace způsobované nekrytou měnou a tiskem dalších a dalších peněz - tedy, zvyšováním peněžní zásoby - tedy množství peněz v oběhu. Prakticky žádná banka neúročí vklady tak, aby úroky alespoň pokryly inflaci. Pokud ano, tak jen za cenu dlouhodobého uložení peněz na tzv. termínovaných vkladech.

Kampelička, která nesmí provádět úvěrovou expanzi stejně jako banka, tedy nemá šanci dlouhodobě existovat. Dnešní existence fungujících družstevních záložen je proto pro mne opravdovou záhadou.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
+1 # Soukromé vlastnictví 2romano 2012-12-07 22:34
Závěr přednášky v podstatě přešel k dalšímu tématu, a sice k otázce spravedlivé mzdy. Vůči distributismu zazněla z publika výstižná námitka, že většina lidí podnikat či hospodařit na vlastním nechce. Mě by například zajímalo, jak by distributisté zdůvodnili, že něčí majetek je už příliš velký a musí být rozdělen?
Problém tzv. korporací, které údajně vykořisťují zaměstnance a udržují je v údajném otroctví není tak jednoduchý, jak se tam někdo snažil naznačit. Především si nejsem jist, zda by korporace mohly na volném trhu přežít, tzn. bez podpory států, státních zakázek, legislativy ušité na míru, investičních pobídek apod. Dále co je vlastně příčinou údajně nízkých nezd? Na volném trhu je to pouze nízká efektivita práce, protože ve všech ostatních směrech jsou firmy i zaměstnanci vystaveni konkurenci. V našich reáliích je ale na místě se ptát, zda příčinou údajně nízkých mezd nejsou také vysoké náklady na živobytí a čím jsou tyto náklady způsobeny? Opět bychom se asi dostali k mnoha netržním omezením, které mají své vedlejší, neočekávané a negativní účinky.
A konečně posílení role státu za účelem omezení korporací je nelogické, protože je to právě stát, kdo monopol korporací vytváří a jak ukazuje Teorie veřejné volby, jsou to právě organizované skupiny soustřeďující peníze a vliv, které maji větší šanci ovlivnit stát ve svůj prospěch, než neorganizovaná většina. Kartel státu a bank je dokonalým příkladem takové oboustranně prospěšné symbiózy.

Jinak díky za povzbuzení a doufám, že se tady k tomu rozběhne nějaká diskuze.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
+1 # Soukromé vlastnictví 1romano 2012-12-07 22:28
V otázce vlastnictví se katolická etika v mnoha ohledech neliší od té libertariánské. Rozlišení vlastnického práva od užívání vlastnictví v lib. etice chybí. Na druhou stranu libertarián nemůže používat svůj majetek, jak se mu zlíbí. V té pasáži o libertariánství vůbec bylo mnoho nepřesností.
1) libertariáni nemusí nutně vycházet z rakouské ekonomické školy, byť ta podporuje jejich myšlenky asi nejvíce
2) rakouská škola je pouze ekonomií, vědou popisující lidské jednání. Vychází z metodologického individualismu a subjektivismu, ale stanovuje objektivní zákonitosti lidského jednání (Human action). Není etikou, nezabývá se hodnotami. Z toho ale nijak nevyplývá, že etika neexistuje nebo že vše je dovoleno.
3) lib. etika je objektivní. Vychází z vlastnictví, ale není relativní. Je racionální - lze ji deduktivně odvodit ze základních a nezpochybnitelnýc h faktů lidské existence, podobně jako to činí rakouská škola v oblasti ekonomické. Mimochodem, když Rothbard mluví o trhu s dětmi, nejedná se o nějaký trh s otroky, ale o tržní řešení adopcí. Rothbard však není nezpochybnitelná autorita, např. v otázce potratů se podle mého soudu zmýlil a dávám za pravdu jinému autorovi, který potraty považuje za neetické právě na základě racionální etiky. Nejsem filozof, ale připadá mi, že etika důsledně racionální se nemůže příliš vzdálit od Božích zákonů, byť postrádá transcendenci a rozdíly zde jsou.
Na druhou stranu je pravda, že toto "rakouské" myšlení je typické pro konzervativnější libertariány.
Je-li užívání vlastního majetku či tzv. přebytků plně na libovůli majitelů, tzn. nevynutitelné právem, pouze katolickou morálkou, pak je podle mého soudu v souladu s lib. pohledem, který se vymezuje pouze vůči státnímu, mocenskému donucení, nikoliv proti morálce jako takové. Rozpor se tedy zužuje na otázku momentální nouze, která je marginální a tzv. obecného dobra. S obecným dobrem je ten problém, že se pod něj schová leccos, zejména dnes.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
+1 # pokračováníMichal Semín 2012-12-08 10:56
Z toho samozřejmě neplyne, že stát smí do vlastnických poměrů ve společnosti zasahovat svévolně, což, jak doufám, je z přednášky zřejmé. Vlastnické právo však nemůže být fundamentálním východiskem etiky a Rothbardobvy úvahy jsou toho jasným dokladem. V jeho knize "Etika svobody", v níž jde daleko za hranice pouhého popisování lidského jednání (praxeologie), chápe člověka jako sebevlastnící se bytost a to v absolutním slova smyslu. Právě proto souhlasí s právem žen na potrat, neboť dětský plod má toliko za část ženského těla. Uznává, že jakmile se dítě narodí, již jej matka zabít nesmí, neboť dítě "má potenci ke svému sebevlastnění" (což snad pro život in utero neplatí?). Rodiče však mají ke svým dětem vlastnická práva, která mohou směňovat s jinými. Proto Rothbard považuje za mravně nelišné, pokud bych své děti prodal někomu jinému, kdo by byl byl za ně ochoten zaplatit. Toto právo rodičů zaníká až tehdy, je-li dítě schopno samostatného života, kdy aktualizuje svoji potenci k sebevlastnění. V knize však píše: "Rodič má mít zákonné právo na to svoje dítě nekrmit, tj. umožnit mu zemřít". To konkrétně zmiňuje v souvislosti s postiženými dětmi, které plné vlastnické právo k sebevlastnění nebudou schopny nikdy uskutečnit. A píše: "v libertariánské společnosti však takových případů bude minimum, a to díky volnému trhu s dětmi".
Toto pojetí vlastnických práv je tedy v přímém rozporu s tím, jak na ně pohlíží katolická církev.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
+1 # Liberalismus se o člověku podstatně mýlíMichal Semín 2012-12-08 10:55
Těší mne, že se tu našel kvalifikovaný oponent a těším se i na Vaše další kritické příspěvky, Romano. Přednáška, kterou jste si poslechl, navazuje na předchozí úvahy, v nichž rozebírám základní antropologické a etické omyly liberalismu. Z nich plyne zjištění, že etika liberalismu není objektivní. Objektivní etika předpokládá existenci neměnného mravního řádu, vyplývajícího ze stálé lidské přirozenosti a cíle lidského života. Tyto kategorie jsou však liberalismu zcela cizí (jakkoli takoví randyáni o objektivistické etice hovoří). Zde jsou příčiny i omylů v pojetí vlastnictví. Každé vlastnické právo člověka je omezeno již tím, že jeho absolutním vlastníkem je Bůh coby původce všeho bytí.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Doplněníromano 2012-12-09 00:25
Jsou zde i dalši rozdíly - v otázkách prostituce, svazků homosexuálů a jejich práva na adopci dětí, pornografie apod. Nejsem si vědom žádných argumentů proti těmto věcem, které by vyplývaly z logiky libert. etiky. Jsou tedy ponechány na osobní či kolektivní morálce, tzn. vynutitelné spíše diskriminací či ostrakizací než zákony a soudy (i když není vyloučené, že by v hypotetické libert. společnosti nějaké lokální právo obsahovalo příslušné paragrafy, pokud by se jednalo např. o katolickou komunitu)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
+1 # Jak tvoří libertarián morálkuPan Contras 2012-12-10 09:20
No smlouvou. A smlouvu tvoří konsensus minimálně dvou. Z toho vyvodí přijatelnost homosexuálního životního stylu (konsenzus), euthanasie (konsenzus), přijatelnost potrat (veřejný konsensus o tom, kdo o sobě nemůže rozhodovat) a dalších.

Libertarián neakceptuje to, co se v právu nazývá vrchnostenský princip. Tj. nestačí, že se dva dohodou, nesmí to taky odporovat obecnému dobru, které je hájeno zákonem. Třeba zákon na ochranu spotřebitele je typickým klepnutí libertariánské morálky přes prsty, protože zakazuje to, co se nazývá agresivní obchodní praktiky, na jejichž legalizace nemůže slušná společnost mít zájem, liberál to však bude hájit, jestliže s tím obě strany souhlasily.

Jestliže někdo uzavře lichevní smlouvu,bude ji libertarián hájit, protože vznikla konsenzem a jeho kulturou jsou venkoncem peníze a zisk.

Jsou však věci, které se za peníze směňovat prostě nesmí: např. orgány, lidi, svátosti.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Ne vždyromano 2012-12-10 20:27
Někteří libertariáni nadřazují smluvní vztah všemu ostatnímu (např. W. Block), ale není to jediný libert. přístup a myslím, že ani logický. Těžko lze totiž nadřazovat smluvní právo normám, které toto právo umožňují (např. Epstein, Rothbard, Kinsella). Takže smlouvy, které by byly v rozporu s "nezcizitelností" osoby, lze považovat za neplatné.
Ledvina však není osobou a může být prodána. Nevidím na tom morálně nic závadného, pokud to má někomu zachránit život. Je to podobné, jako když o ni člověk přijde v boji při ochraně svých bližních.
Libertariánská etika nezná jiné obecné dobro než vlastnická práva.
Zda zákon na ochranu spotřebitele skutečně slouží svému účelu a nikoliv třeba k znevýhodnění něčí konkurence nedokážu posoudit. Domnívám se však, že principy smluvního a vlastnického práva skýtají dostatečnou ochranu. Ale v zemi, kde zákony chrlí pár lidí podle momentálního politické nálady lze jen těžko očekávat právní vědomí, právní kontinuitu a koneckonců i dobrou vymahatelnost práva.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
+1 # LedvinaPan Contras 2012-12-11 13:28
Potíž je, že tu ledvinu mnozí vymění za peníze jaksi ze zoufalství a nelze uvažovat o rovných smluvních podmínkách. Normálně by to člověk prostě neudělal, maximálně by ji daroval někomu, koho má rád (to už je zcela mimo myšlení těch, kdo svět redukují na ekonomickou směnu).

Navíc ve chvíli, kdy věci, které jsou extra commercium se udělá to, co je směnitelné, dovedu si představit exekuční příkaz na odebrání ledviny. Za 1. republiky si exekutoři z huby brali jen zlaté zuby.

Víra, že vše zařídí princip vlastnictví je ovšem jen vírou. Vychází ze dvou mylný předpokladů:

- jeden, že jsou si lidé prakticky rovni schopnostmi, nadáním a možnostmi;
- že neexistuje v člověku sklon ke zlému;

To první empiricky není pravda (inteligence je vrozená, za nemoc člověk nemůže a starý je méně výkonný než mladý...).

Že není pravda to druhé víme nejen z katechismu, ale taky ze sebepozorování.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Reromano 2012-12-11 21:45
Ekonomie nejsou jenom půjčky, exekutoři a HDP.

Lidé si skutečně nejsou rovni a mají sklon ke zlému. Co z toho vyplývá?
Že jsou všude zapotřebí Herkulové a Einsteini? Nevím, co tím přesně chcete říci.
Právě proto, že lidé mají sklony ke zlému, je problematické, aby prostřednictvím státní moci zasahovali do životů ostatních. A vlastnictví je princip, který tomu zabraňuje - je-li respektováno.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # AnarchistaPan Contras 2012-12-12 20:19
Je mi známo, že liberální anarchisté upřednostňují před hříšnou vládou člověka BEZVLÁDOU džungli.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Minarchistaromano 2012-12-12 22:58
Spíše se mluví o anarchokapitalist ech, ale jejich optimismus nesdílím. Považuju stát za víceméně nutný, jen by se neměl snažit řídit věci, které nemá šanci uřídit, tzn. především ekonomiku. Základní právní normy, policie, armáda, záchranný systém, možná nějaká základní sociální a zdravotní síť, ale nic víc.
A taky nelze přehlédnout, že moc ve státě vždy uchopí nějaká oligarchie, která zjistí, že je strašně pohodlné žít na účet ostatních, takže svoje parazitování zákonitě stupňuje až do zhroucení.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
+1 # Re: DoplněníBohumil 2012-12-09 10:57
Základní nedostatek Vaší argumentace vidím ve Vašem tvrzení "Jsou tedy ponechány na osobní či kolektivní morálce...". Není příliš jasné, co to vlastně je ona "osobní či kolektivní morálka". Je to v podstatě totéž, jako byste napsal, že morálka neexistuje, neboť závisí na tom, co si kdo pod tím sám představuje. Subjektivizujete to nejdůležitější.
Morální pravidla však jsou objektivní kategorií a lidem není dovoleno je překračovat a měnit. Jakmile ponecháte volnost v jejím pojímání, tedy jakmile ponecháte svobodu lidem, aby si sami určovali její hranice, poskytujete prostor zlu (zlým lidem). Taková neohraničená svoboda je svobodou hlavně pro ně.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Neohraničená svoboda?romano 2012-12-09 19:59
Chci tím říci, že něco může být společensky nepřijatelné, ale přitom nemusí existovat zákon, který to vymáhá. Libert. etika je např. k pornografii indiferentní, ale to neznamená, že je relativní. Prostě jen díky tomu, že vychází z jiných premis, dochází i k jiným závěrům, než ta katolická.
Na příkladu potratů jsem ale ukázal, že může dojít i ke stejným závěrům.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # DotazBohumil 2012-12-10 10:25
Mohl byste mi, prosím, vysvětlit, jak chápete indiferentnost libert. etiky k pornografii v souvislosti s tím, že to neznamená relativnost? Jaký je tady vztah?
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Odpověďromano 2012-12-10 20:31
Pornografie obecně vzato není útokem na ničí vlastnictví, tím pádem není možné její produkci stíhat zákonem, protože takový zákon by byl neetický. Je ale možné, a tom jsem také mluvil, proti ní protestovat, poukazovat na její špatnost, nekupovat ji a nedovolit její prodej či produkci v prostoru, který náleží odpůrci pornografie. I to je totiž v souladu s vlastnickými právy.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Re: OdpověďBohumil 2012-12-15 08:59
Takže není tak úplně indiferentní. Jinak souhlas: zákony jsou často kontraproduktivní . Dotýkáte se ale vlastně omezení libertariánství. Měříme-li něco pouze prizmatem vlastnictví, nemůžeme mít nástroj pro morální hledisko. A přitom ono existuje...
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Vlastnictvíromano 2012-12-15 09:52
Proč bychom nemohli mít vlastnictví jako nástroj pro morální hledisko? Na vlastnictví lze postavit celý etický systém. Pokud by vás to zajímalo, zde je myšlenkový základ této etiky:
mises.cz/.../...
Jak vlastně chápete pojem morální hledisko? Neztotožňujete ho s katolickou morálkou? Proč by měl např. ateista brát katolickou morálku jako měřítko morálky vůbec?
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Objektivní etika, vlastnická práva a dětiromano 2012-12-09 00:20
Jsem rád, že jste se k mý připomínkám vyjádřil přímo vy, pane Semíne. Nepovažuji se za oponenta kvalifikovaného, spíš za zvědavého amatéra. Ale k vaší odpovědi.
1) objektivní etika - v přednášce jste zmínil prof. Hoppeho. Z toho usuzuju, že možná jste obeznámen s jeho konceptem argumentační etiky. Není tato etika objektivní? Rakouská ekonomie (praxeologie) předpokládá "stálou lidskou přirozenost", pokud tak lze nazvat axiom jednajícího člověka. Hoppeho argumentační etika také vychází z praxeologie a jejího základního axiomu, ačkoliv Mises sám byl etický relativista. Hoppeho teorie mi připadá objektivní, protože do jisté míry překlenuje propast mezi CO JE a CO BY MĚLO BÝT - problém přirozeného práva od dob Lockeho, nemýlím-li se.
2) otázka dětí a vlastnických práv - domnívám se, že se Rothbard ohledně potratů mýlí z důvodu, který jste sám uvedl - život "in utero" je nutným předpokladem života dospělého člověka. Lidský plod je tedy potenciálním sebevlastníkem a matka nemá právo ho zabít. A to ani v případě, že je poškozený, existuje-li možnost spontánního uzdravení nebo pokroku medicíny, který by umožnil nápravu. Plod či narozené dítě má vzhledem ke své dočasné neschopnosti se o sebe postarat dokonce jistá pozitivní práva (povinnosti rodičů vůči němu), což je jinak v libertariánských kruzích tabu :-) Z toho dále vyplývá, že rodiče nemají vůči dítěti vlastnické právo, ale něco, co lze nazvat opatrovnickým právem obsahujícím jisté povinnosti a zákazy, nemohou tedy nechat dítě vyhladovět (viz J. Wozinski).
Je ale pravda, že rodič nebo opatrovník se může těchto práv vzdát ve prospěch jiné osoby, což umožňuje existenci "profesionálních" rodiček a "trhu" s dětmi apod. To je jistě v rozporu s katolickou morálkou. Netroufám si odhadnout, jaký dopad by toto mohlo mít na instituci rodiny, ani jak by dopadlo srovnání se současnou právní úpravou týkající se umělého oplodnění, adopce atd.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # DíkyJakub Moravčík 2012-11-26 20:03
Děkujeme za podnětné komentáře a až poslechnete další přednášky, určitě napište další. Žádný zajímavý argument by neměl být opomenut.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
+1 # Pár poznámekromano 2012-11-25 22:33
4) Dobrovolná směna není ve skutečnosti optimální, protože obě strany nejsou rovnocenné
S touto výtkou souhlasím. Když ekonom tvrdí, že je směna dobrovolná a optimální, jinak by se neuskutečnila, neznamená to nutně, že jde o směnu optimální z nějakého absolutního hlediska, i když nebylo porušeno právo. Nevidím však způsob, jak tohle změnit. Nerovnost je podstatou existence na této zemi. V této otázce je rozhodující morální profil jednotlivce, nikoliv opatření ze strany moci. Na volném trhu se ale "spravedlivá cena" má tendenci ustanovit na reálné úrovni, kterou žádná nařízení státu nezmění.
Například zaměstnavatel nikdy nezaměstná víc zaměstnanců než potřebuje a ne za víc, než za mzdu, kterou je maximálně ochoten dát nazvdory všem zákoníkům práce. Pokud je např. minimální mzda vyšší než mzda nabízená zaměstnavatelem (což je její účel), pracovní místo prostě nevznikne. O takového člověka se pak stará daňový poplatník.
5) Mandevillova "blbost"
Bajky je nutné brát s určitou básnickou licencí. Mandeville si zřejmě neuvědomil, že neřesti, která znamenají požehnání třeba pro policisty, v konečném důsledku znamenají náklady pro ostatní, kteří musí tyto lidi zaplatit, a tím pádem neřesti celkový užitek spíš snižují. Má ale pravdu v tom, že na volném trhu je možné svých (sobeckých) cílů dosáhnout jedině službou, ze které mají užitek druzí. Zaměstnanec slouží zaměstnavateli, zaměstnavatel zákazníkovi.
Hlavní problém pokusu propašovat etiku do ekonomie vidím v tom, že etika sice řekne, co by ideálně "mělo být", ale nemá prostředky, jak toho dosáhnout, pokud tak lidé neučiní dobrovolně. A jestliže má být "ctnostný život" praktikován dobrovolně, na základě vlastního svobodného rozhodnutí, pak je takový požadavek paradoxně zcela v souladu s ekonomií volného trhu. Ale jinak je to zajímavý cyklus, určitě si poslechnu další přednášky :-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # částečný souhlasMichal Semín 2012-12-08 11:15
V mnohém s Vámi, Romano, souhlasím. Také já považuji společenskou nerovnost za přirozenou, věnoval jsem tomu v kursu minimálně jednu přednášku. Ve své přenášce jsem nehoroval za státem stanovenou minimální mzdu, ale za hledání optimálních podmínek pro to, aby živitelům rodiny mohla být vyplácena tzv. rodinná mzda. Souhlasím s vámi v tom, že mnohá státní nařízení, regulace apod. toto spíše znesnadňují, než aby tomu napomáhaly.
Pokud jde o Mandevilla: z kumulace neřestí nikdy nevzejde dobro, to je prostě ontologický blud. Peču-li rohlíky, abych se tím uživil, nemusím je samozřejmě rozdávat zadarmo, tj. bez adekvátního přihédnutí k vlastnímu užitku (i v tomto případě bych ho však nejspíš sledoval, protože bych jednal v souladu s tím, o čem se domnívám, že mi pomůže k vlastnímu zdokonalení či ke spáse). Mám povinnost starat se o svůj život a život své rodiny, proto je mravně opodstatněné sledovat v hospodářském životě i svůj vlastní prospěch. Pokud bych však byl motivován neřestnými motivy, volil bych k vlastnímu prospěchu mravně závadné prostředky - šidil bych na ceně i kvalitě rohlíků, nevyplácel zaměstnancům mzdy ve spravedlivé výši, zatím co bych si ze zisku z jejich svědomité práce kupoval nové yachty pro své pouhé potěšení. Takové jednání by nakonec k žádnému objektivně dobrému výsledku nevedlo, a to ani individuálně, ani sociálně.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Minimální mzdaPan Contras 2012-12-10 09:38
Státem stanovená minimální mzda (osmička hrubého) představuje v podstatě záchovnou dávku. Kdyby v našich poměrech nebyla, byli by určité kruhy nuceny pracovat i za méně.

Nakonec ještě nedávno jsem viděli, že šli dokonce na nucené práce uvědoměle a zdarma aby to bylo ještě horší, prakticky to dělali za zdravotní pojistné. To už není prostá a legitimní nerovnost, to je zvrácenost.

V Německu sice není minimální mzda, ale jsou tam silné odbory, to je však pro některé pány taky fuj.

Tak co s tím tady a teď? A že už jde i o životy je nabíledni. Já o tom sice nepřednáším, ale s těmi lidmi dělám, jejich smlouvy čtu a praktiky zaměstnavatelů sleduji takřka v přímém přenosu. Je sice uspokojivé občas poslat exekutora na zadržitele i takto ubohé mzdy, který si žije jako grof, ale pořád to jsou jen výjimečné případy.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # re minimální mzdaromano 2012-12-10 21:04
Z pohledu ekonomie je to jednoduché - minimální mzda vytváří nezaměstnanost. Na neregulovaném trhu s dobrou právní vymahatelností je výše mzdy v konečném důsledku určována produktivitou, protože všechny ostatní faktory se v konkurenčním prostředí vyrovnají. Nevěřím tomu, že by produktivita v zemi s tak vysokou kapitálovou vybavenosti byla tak nízká, že by si lidé nevydělali na základní živobytí.
My ale v neregulované ekonomice nežijeme a tak je ve hře celá řada dalších faktorů, které ovlivňují nejen výši mezd, ale i výši životních nákladů. Počínaje odvody státu, přes státní vlastnictví komunikací až po papírové peníze, které umožňují bankám masívně parazitovat na produktivní sféře.
Inflaci (zvyšování peněžní zásoby) musel vymyslet nějaký génius zla, protože jde o způsob, jak zásadně změnit ekonomické chování lidí s výraznými sociálními dopady. A. Lambl uvádí, že inflace, se kterou si Francie zahrávala v první polovině 18. století, byla jednou z příčin francouzské revoluce.
Pokud by někdo vyhlásil anketu podvod století, toto by byl můj hlavní kandidát :-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Minimální mzdaPan Contras 2012-12-11 13:18
Tvrdit, že minimální mzda tvoří nezaměstnanost je prostě chucpe. Když by nebyla a nebyl jiný tlak na slušné mzdy (odbory), tak by otroci sice práci sehnali, ale ještě za méně či téměř za nic jak jsem uvedl na příkladu práce za pojistné okolo 1500 Kč (jediný bonus nucených prací pana Drábka).

Argument, že pracovní trh a mzdy podobně jako ceny vajec či pšenice se řídí principem nabídky a poptávky je nesmyslný, protože zaměstnavatelé a zaměstnanci jsou v nerovném postavení, to je nakonec na křivkách trhu práce vidět. Trh práce je pokřivený a není schopen zajistit vyrovnané podmínky a výsledná cena práce je tak ani ne výskedem svobodného vyjednávání rovných stran, ale ze strany zaměstnance volbou nechat se okrádat nebo schcípnout. Při přepadení partikou feťáků s noži mám podobnou svobodnou volbu vydat jim peněženku,nebo se nechat pobodat.

Dlouhodobý výsledek snahy maximalizovat zisk zaměstnavatelů za co nejmenší cenu práce otroků vede (a děje se to už od 70. let 20. stol.) k rozevírání nůžek mezi příjmem domácností a tedy jejich kupní silou a mezi ziskem ve firmách, no a to časem muselo prasknout a skončit tím, v čem jsem dnes, stagnací až poklesem agregátní poptávky a krizí.

Ano se prostě lichvářské a liberální myšlení dlouhodobě nevyplatí ani ekonomicky.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Nabídka a poptávkaromano 2012-12-12 18:18
Nějak kolem sebe nevidím ty zástupy chudáků žebrající o skývu chleba a to pracuju v "kolbence". Naopak, Česko je jednou z nejrovnostářštějš ích zemí a stále velmi bohaté.
Mzda je cena a řídí se nabídkou a poptávkou, ať se nám to líbí nebo ne. Když cena práce podraží díky opatření typu minimální mzdy, zájem o ní se nutně musí snížit. Kdyby někdo stanovil cenu rohlíku na 10 Kč, aby si pekaři vydělali, kupoval byste si dál tolik rohlíků jako nyní?
Jinak by mě zajímalo, jak může v právním státě zaměstnavatel legálně okrást a zotročit svého zaměstnance? Zaměstnanec, který pobírá nízkou mzdu, uteče, jakmile se mu naskytne příležitost. Viděl jsem, kolik kandidátů utíkalo, když se dozvěděli výši nabízené mzdy, což otroci většinou nedělají.
Pověstné rozevírání nůžek je mezi socialisty oblíbená metafora, protože stojí na myšlence rovnosti. Na zvětšujícím se rozdílu mezi tzv. chudými a bohatými nezáleží, pokud se zároveň zvedá životní úroveň těch chudších.
Když už jste zmínil krizi, tak stojí za zmínku, že v 70tých letech byl definitivně opuštěn zlatý standard, což umožnilo gigantické zadlužování vlád, riskantní finanční operace a investiční "bubliny", které musely samozřejmě někdy splasknout. Tohle skutečně nemá s liberalismem klasického ražení nic společného.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Já to taky vidímBohumil 2012-12-13 06:57
Sice s Vámi souhlasím v otázce minimální mzdy, ale jinak vidím, jak se rozšiřují zástupy oněch chudáků...
Způsobů, jak může zaměstnavatel využít své převahy je nepočítaně. Uteče-li mu zaměstnanec kvůli nízké mzdě, může nejen vzít jiného, může najmout i cizince - prostě sahá do zdrojů, které jsou k dispozici. A pokud necítí morální povinnosti (volný trh přece abstrahuje od mravů), nemusí trpět ani výčitkami svědomí, že jeho soused hladoví...
Nemyslím si, že socialistický způsob ochrany zaměstnanců je tím pravým opatřením, zákon mravy nenahradí, nicméně bych nerad, aby se tato debata zvrhla, jako by šlo o spor příznivců a nepřátel volného trhu.
Zdroje, do nichž kapitalista sahá (výše mzdy, najímání imigrantů atp.), jsou nakonec dřív nebo později vyčerpány... Operujete-li právním státem, musím se otázat: jak myslíte, že jsme na tom s právním státem? V Česku, v Evropě, na Západě? Proč byl (nemravně) opuštěn zlatý standard? Trochu mám pocit, že liberály (ať již klasického nebo modernějšího ražení) vidíte i tam, kde nejsou. Proč se vůbec liberalismus rozpadá do tolika směrů?
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Reromano 2012-12-13 21:50
Spor je o příčiny a ty vidím jinde, než v kolektivní vině zaměstnavatelů.
Co nazýváte převahou, je prostě způsob, jak dotyčný nakládá se svými prostředky. Otázka gastarbeiterů je složitější a podle mého soudu se vyplatí je zaměstnat pouze na velmi specifické práce. Taky by šlo se ptát, jak politika sociálních dávek ovlivňuje rozhodnutí podnikatelů poohlížet se po pracovní síle v zahraničí.
Volný trh od mravů neabstrahuje, jak jsem se snažil ukázat v debatě o vlastnictví. Soukromé vlastnictví je morálně i ekonomicky nejvhodnější (nikoliv všespásnou) institucí všude tam, kde je vzácnost statků. Má zaměstnavatel povinnost zaměstnat člověka? Nebo mu dávat plat v určité výši? Z hlediska spravedlnosti nikoliv, z hlediska lásky k bližnímu možná ano. Třeba se spousta zaměstnavatelů kvůli tomu bude smažit v pekle, jak říká pan Contras. Nevím. Ale láska k bližnímu je osobní zodpovědností, nemůže být zákonnou povinností.
Pokud jde o inflaci papírových peněz, tak zřejmě vznikl dojem, že se našlo finanční perpetuum mobile. Pokud jde o právo, tak legislativa v demokracii se příliš mění, je příliš předmětem velmi krátkozrakého politického boje a příliš málo vychází z reálných potřeb lidí. Laicky bych řekl, že římské civilní právo by pořád mohlo být vzorem.
K otázce liberalismu. Klasickým liberálům 19. století chyběly ekonomické znalosti i ucelená etická teorie, kterou mají dnes libertariáni. A myšlenka svobody je zneužitelná natolik, že se za ní dá schovat úplně všecko. Mnozí liberálové dříve a libertariáni dnes si neuvědomují, že princip svobodné soutěže se nemůže týkat myšlenek, přinejmenším ne těch základních. Ty buď jsou pravdivé anebo nejsou a nedá se s tím nic dělat. Proto se kloním k liberalismu pokud jde o hospodářství, ale mnohem méně, pokud jde o politiku či právo.
Proč se křesťanství rozpadlo do mnoha směrů?
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Já to vidímPan Contras 2012-12-12 20:15
Legálně lze zaměstnance okrást tím, že je okolnostmi, které nemůže změnit nucen uzavřít smlouvu za nápadně nevýhodných podmínek a to ze zcela prosté tísně a dovolte abych připil na spravedlnost, jež tyto bezcitné zloděje či spíše lupiče umístila do pekla.

Takové smlouvy existují, pravidleně je čtu u svých klientů. Běžně dělají obyvatelé v tzv. 2. segmentu pracovního trhu za 10-12 tisíc hrubého, což umožňuje maximálně zaplatit nájem a nechcípnout hlady.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Jistěromano 2012-12-12 23:58
A co s tím? Minimální mzda v tomto případě zřejmě nepomůže. Pokud by ji stát zvýšil třeba na 15 tis, kolik by jich zůstalo vůbec zaměstnaných, když navíc skutečný náklad podnikatele tvoří tzv. superhrubá mzda?
Proč jsou třeba nájmy tak vysoké? Není to tak, že klesající úroková míra znamenala víc hypoték, což vyhnalo ceny ve stavebnictví nahoru? Nebo že stavební regulace ušité na míru bůhví komu zvyšují ceny staveb?
Nebo úspory. Jak je možné vytvářet úspory v ekonomice, která je inflační?
A co podnikatelé? Nemusejí náhodou prodávat spotřebitelům? Nejsou ti spotřebitelé v konečném důsledku právě ti zaměstnanci a zaměstnavatelé sami? A kde jsou ty jejich výhodné okolnosti, když kolbenka o kus dál nabídne o pětistovku navíc? Každý je na něčem nebo někom závislý.
Zákon se zdá být snadným řešením, ale nefunguje, pokud není vůle se jím řídit. Naproti tomu běžné společenské (tržní) procesy se zdají být pomalé a těžkopádné, ale fungují, pokud mohou probíhat relativně nezávisle na násilí státu. Co uvádí výše p. Pech se zdá být dobrý příklad takových procesů.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Spravedlivá cenaromano 2012-12-09 23:08
Vaši přednášky týkající se práce jsem si ještě neposlechl, určitě to udělám.
Myslím, že pokud jďe o Mandevilla, tak se víceméně shodneme. Šizení rohliků či nevyplácení mezd je poškozením vlastnických práv a v právním státě by mělo být řešitelné. Ani hospodářský užitek tím společnosti nevzniká, jak ukázal třeba Bastiat na příkladu rozbitého okna.
Zajímavá je otázka spravedlivé ceny (mzdy). Obávám se, že tu nelze stanovit
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
+1 # Pár poznámekromano 2012-11-25 22:31
Poslechl jsem si zatím první část celého cyklu a protože libertariáni zde dostávali "za uši" a já se alespoň zčásti cítím být libertariánem, pokusím se zareagovat na některé myšlenky, které v přednášce zazněly.
1) Ekonomie prý člověku určuje, že jeho cílem má být hmotný zisk
Zjednodušeně řečeno, když ekonom tvrdí, že člověk sleduje nějaký cíl za účelem užitku/zisku, nikde není psáno, že to musí být nutně hmotný zisk. Ve skutečnosti jím může být jakýkoliv cíl, třeba spása. Z praktických důvodů se ekonomie zabývá především hospodářstvím, ale neříká, že hmotný zisk je nejvyšším cílem. Proto vůbec nevadí, že není normativní vědou.
2) Volný trh je čistě živelný, neregulovaný. Liberalismus (libertarianismus ) nemá etické měřítko
Volný trh nutně předpokládá existenci soukromého vlastnictví a vyžaduje ochranu tohoto práva. Lib. etika vychází ze soukromého vlastnictví jako základního principu.
3) Volný trh vede k vzniku monopolů
Monopol je sporný pojem, protože monopol má v podstatě každý soukromý vlastník, čímž ten pojem vlastně ztrácí smysl. Dokonce i když se někomu podaří ovládnout celé odvětví, třeba železnice, což je na volném trhu velmi nepravděpodobné, pak železnici stále konkurují jiné druhy dopravy, proto údajný monopolista nemůže libovolně stanovovat ceny. Monopolní ceny jsou skutečný problém, který ale vzniká pouze ochranářskými opatřeními státu.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
+2 # volný trhMichal Semín 2012-12-08 11:23
Volný trh je v reálném světě neexistujcí abstrakce. Existují toliko reálné TRHY, které jsou v různé míře regulované (např. již Vámi hájeným právem na soukromé vlastnictví).
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Re volný trhromano 2012-12-09 21:32
"Trh" je souhrným označením pro společenské procesy, kterým se říká směna. Směna je převedením vlastnických práv, takže bych jí považoval za nutný předpoklad, nikoliv za regulátor trhu. Přívlastek "volný" znamená, že vśechny směny jsou uskutečněny na dobrovolné, smluvní bázi, a to včetně ochrany vlastnictví.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Opravaromano 2012-12-09 21:37
Cituji romano:
...takže bych jí považoval za nutný předpoklad, nikoliv za regulátor trhu...

Oprava:JE považoval (=vlastnická práva) za nutný předpoklad, nikoliv regulátor trhu atd.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
+2 # vnitřní rozporMichal Semín 2012-12-08 11:21
Ve Vašem příspěvku je dobře rozeznatelný jeden z vnitřních rozporů liberalismu. Píšete, že nemá morální měřítko a přitom volá po státní ochraně "práva na soukromé vlastnictví". Odhlédnu-li od toho, že právo je morální kategorií, což vysvětluje v jiných dílech svého kursu, tak by si měl liberál metodou autoreflexe položit následující otázku: je-li liberalismus mravně nelišný, proč bych hájit právo na soukromé vlastnictví, když z perspektivy liberála nemohu z principu posoudit, že společenský systém založený na tomto právu je správnější než systém komunistický?
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Re vnitřní rozporromano 2012-12-09 22:30
Já ale píšu, že ekonomie jakožto kognitivní disciplína nemá morální měřítko. Ekonomie není liberalismus, je to pouze věda o hospodaření lidí se vzácnými statky a tak může říci jen to, zda je liberalismus či komunismus vhodným společenským uspořádáním z hlediska ekonomického výstupu, nikoliv z hlediska etiky.
Libert. má svou etickou teorii, o které se zmiňuju výše. A připadá mi, že docela propracovanou. Nicméně dodávám, že nejsem vyhraněným libertariánem, rád se nechám přesvědčit o omylech této filozofie. V tomto ale rozpor nevidím.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Re: Re: Vnitřní rozporBohumil 2012-12-10 10:32
Možná byste si mohl ještě jednou poslechnout první přednášku v řadě (Existuje spravedlivý hospodářský řád?), která o věci poměrně detailně pojednává.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

 


WebArchiv - archiv českého webu


Novinky emailem

Facebook

Joomla Templates and Joomla Extensions by ZooTemplate.Com

Anketa

Nová monarchistická politická strana - co vy na to?